Vliv výroby papíru na životní prostředí

Průmysl výroby papíru a celulózy patří mezi odvětví, která v celoplanetárním měřítku produkují velká množství pevných, plynných a kapalných odpadů a způsobují klimatické změny. Papírny, celulózky a dřevozpracující závody používají při výrobě dřevo, pitnou nebo užitkovou vodu, energii a další látky. Průmyslová těžba lesy poškozuje. Papírenský průmysl může produkovat i takové toxické látky jako dioxiny. Dnes se naštěstí u nás (patrně ani jinde v Evropě) již nepožívá k bělení buničiny elementární chlór, ale většinou chlordioxid, peroxid vodíku, ozon, kyslík a další látky.

Spotřeba energie

V České republice patří papírenský průmysl po energetice, hutnictví, těžbě a chemickém průmyslu k energeticky nejnáročnějším odvětvím. Po roce 1989 byl přinucen k tomu, aby snížil svůj podíl na znečišťování životního prostředí (zejména cenami surovin, které bylo třeba šetřit, což se nejlépe udělá jejich recirkulací). Výrazně se tím snížily emise do ovzduší a pokleslo znečištění odpadních vod. Přesto toto průmyslové odvětví spotřebovalo u nás v roce 1999 více elektrické energie než celý Jihočeský kraj dohromady.

Pro srovnání: Energetická náročnost výroby jednoho listu papíru činí 17 Wh elektrické energie (u recyklovaného papíru je to 12 Wh). To znamená, že spotřeba energie na výrobu 5 listů kancelářského papíru formátu A4 je ekvivalentní množství energie, kterou spotřebuje za jednu hodinu 80W žárovka.

Vzrůstající spotřeba papíru si žádá stále větší přísun energie. Některé papírny řeší tento problém po svém, např. financováním výstavby jaderných elektráren.

Chemické látky

Celkově se v papírenském průmyslu používá okolo 800 látek. Některé přísady mají velmi negativní dopad na životní prostředí. Přispívá k tomu i přání zákazníků, kteří požadují papír co nejbělejší (nebo naopak různě zabarvený). Kdyby se spotřebitelé spokojili i s papírem méně bílým, ušetřilo by se množství bělících a zesvětlovacích chemikálií, pojiv a plnidel, které jsou v papíru obsaženy.

Odpadní vody

Produkce papíru vyžaduje velká množství vody a chemikálií, které mají za následek vysoké objemy znečištěných odpadních vod. V roce 1995 byl papírenský sektor zodpovědný za 11 % spotřeby celkového objemu vody, využívané v průmyslových aktivitách zemí OECD.

V odpadních vodách převažují jako emise organické látky (nejčastěji se ale jedná o přírodní látky - papírová vlákna, u celulózek jde navíc o zbytky ligninu či sacharidy respektive oligosacharidy). Odpadní vody z bělíren, kde se používá k bělení sloučenin chlóru, obsahují chlororganické sloučeniny, měřené jako AOX. Některé sloučeniny obsažené ve vypouštěných vodách mohou mít toxické účinky na vodní organizmy, podobně jako další extrahované látky, např. pryskyřičné kyseliny, jež se mohou vyluhovat z kůry nebo dřeva. Negativně mohou ovlivnit živočichy v recipientu i barevné látky v odpadních vodách - mohou snižovat průhlednost vody (o jejich toxicitě nemluvě). K eutrofizaci mohou přispívat emise živin (N, P, papírová vlákna či sacharidy). Větší část použitých činidel se z buničiny vypere a dříve se tyto látky vypouštěly do odpadních vod. Dnes se vody okruhují - většina použitých činidel se v celulózkách vrací přes regenerační kotel do výroby, v papírně se ve velkém množství zachytí v papíru a jejich část, co odchází s odpadní vodou, se zachytí na ČOV, odkud odchází jako papírenský kal.

Emise do ovzduší

Papírenský průmysl je po chemickém a ocelářském průmyslu třetím největším producentem skleníkových plynů. Předpokládá se, že emise CO2 z tohoto průmyslu v zemích OECD se do roku 2020 zvýší o 62 %, zatímco emise NOx stoupnou o 23 %. Plynné emise obsahují převážně oxidy dusíku, sirné sloučeniny, jako oxid siřičitý a zapáchající sloučeniny redukované síry jako je methylmerkaptan, dimethylsulfid a sirovodík. V emisích jsou rovněž pevné částice (piliny).

Z bělírny a z přípravy chemikálií pro bělení se do ovzduší mohou dostávat sloučeniny chlóru (většinou se jedná o anorganické sloučeniny). Není vyloučen ani vznik dioxinů, přestože se již k bělení nepoužívá elementární chlór, ale chlordioxid - alespoň se to nepovažuje za vědecky prokázané.

Odpady

I přes rostoucí využití recyklovaného materiálu v papírenské výrobě je ve většině zemí dominantní metodou likvidace odpadu jeho ukládání na skládkách. Vezmeme-li v úvahu soustavný růst spotřeby papíru, je jasné, že v budoucnosti musí být recyklováno nebo likvidováno více odpadu.

V roce 2000 skončilo na skládkách a ve spalovnách v ČR skoro 500 tisíc tun papíru. V ČR se denně vyprodukuje takové množství papírového odpadu, které by naplnilo nákladní vlak o délce 1,3 km. Pokud nezvýšíme recyklaci papíru, budeme muset postavit tři nové velké spalovny do roku 2010. Jinak nesplníme Směrnici EU o skládkování.

Papír a lesy

Zhruba sedmnáct procent ze světové těžby dřeva se v roce 1998 spotřebovalo na výrobu papíru. Přeměna přirozených lesů na lesní plantáže vede ke snižování druhové rozmanitosti a k vymírání mnohých druhů rostlin i živočichů. Navzdory rostoucímu využití recyklovaného materiálu v papírenské produkci se předpokládá, že mezi roky 1995-2020 dojde ke zvýšení světové poptávky po kulatině o 73 %.

Les však netvoří pouze jednotlivé stromy a jeho hodnota se nedá vyčíslit cenou za kubický metr dřeva. Les je živý ekosystém s nepřeberným množstvím složitých vazeb. Proto se ve světě začíná prosazovat certifikace původu dřeva. Vláknité materiály určené pro výrobu papíru by zpracovatelé měli nakupovat pouze u těch dodavatelů, kteří dávají záruku, že používají doporučených metod na zpracování a obnovu lesních ploch (včetně odstranění nadbytečného používání pesticidů, herbicidů a syntetických hnojiv v lesních školkách aj.). Mezinárodní ekologické organizace iniciovaly založení jednotné globální certifikace (Forest Stewardship Council – FSC). Certifikát FSC získal však u nás zatím pouze jediný Masarykův les nedaleko Křtin u Brna. Více k certifikaci lze zjistit na stránkách FSC v ČR.

Tyto stránky vznikly za laskavé finanční podpory:

• Nadace Partnerství
• Stichting DOEN
• Matra/KAP
• Ministerstvo životního prostředí
• MČ Praha 5
• Magistrát hlavního města Prahy